Mají děti důsledně začínat na kajaku nebo mohou začít na kánoi? Dostaľe sa problém s výberom medzi týmito dvoma disciplínami rieši v kontexte mládeže a skúseností z profesionálnych aj amatérskych prostredí. Text skúma, čo hovoria poznatky zo zahraničia, skúsenosti Endicotta a ďalších expertov a aké sú praktické dôsledky pre tréning a organizáciu súťaží v Českej republike i mimo nej.
Všeobecný pohľad na začiatky v kanoistike a kajaku
Všichni se shodujeme, že kombinování kategorií, tedy slalom/sjezd a kanoe/kajak je vždy pro mládež prospěšné a mělo by se podporovat. Přestože většina i vynikajících singlířů začínala na kajaku, nepovažujeme to za nutnost. Začínat na kánoi ale nemohou všechny děti - musí mít víc trpělivosti a musí mít schopnost pochopit a správně provádět složitější záběry. Jednostrannost kánoe je problém, ale je řešitelný, je mnoho sportů, kde existuje také a přitom je řešitelný hůře. Řešení jsou známá, problémem je někdy kázeň (jezdit dostatečně na druhé straně a pozpátku).
Větší problém to je ve věku po 15. roce, kdy už jsou kanoisté vyhranění, než v úplném začátku závodění. Argumentem pro kajak bývá to, že naučí nebát se na jednu nebo na druhou stranu. Moje zkušenost je taková, že dnes (při dnešních typech lodí, délce pádel) lze u dětí mnohem snáz vypěstovat nezávislost na “na ruku - přes ruku”, než dodatečně u dospělých. Problém by byl jen u výhradního ježdění na C2, to ale nikdo nedělá.
Porovnanie kategórií a ich vplyv na deti
V ostatních aspektoch není kánoe horší než kajak. Klečení je příznivější pro držení těla a předcházení civilizačním deformacím páteře z dlouhodobého sezení. Endicott srovnává obtížnost zvládnutí dalších kategorií, pokud závodník zvládá jednu. Z hlediska techniky samozřejmě považuje za nejsnazší přechod z C1 slalom na cokoliv jiného. Závodníci na C1 a C2 z USA slavné Endicottovy éry (asi 10 let po sobě první místa v SP) nedělali moc kompenzačních cviků ani doplňkových sportů a dnes nemá nikdo z nich problémy s páteří.
Problém asymetričnosti kánoí
Největší riziko asymetrie bolo identifikované v deväťdesiatych rokoch ako zlá dlhodobá záťaž na chrbticu, avšak konkrétne skúsenosti českých a zahraničných kanoistov ukazujú, že po adaptácii a doplnkových cvičeniach sa problém zmierňuje. V dnešnej dobe existuje množstvo doplnkových športov a vyrovnávacích cvičení, ktoré pomáhajú vyvažovať asymetriu a znižovať riziko zranení.
Trénink v rôznych tipoch lodí a praktické dôsledky
Tady říkám určitě ano, nesporně to má přínos především v dětském věku. Kanoista, který umí jezdit v kajaku, bude s velkou pravděpodobností lepší kanoista. Ale platí to i naopak! Je mnoho drobných dovedností, které se dají naučit snadněji na jednom typu lodi a přenést na druhý. Toto bych doopravdy rozšířil na všechny třídy a kategorie. Jinak řečeno, mládež, která má intenzivní zkušenost se sjezdem i slalomem, s kajakem i s kánoí, bude lepší v kategorii, na kterou se bude později specializovat. A to by se nemělo stát dříve, než ve 14 nebo 15 letech.
C1 Slalomová C1 je vrcholem všeho. Kdo umí jezdit slalom na C1, nemůže mít problém s jinou kategorií. Pokud dítě chce jezdit jen jednu kategorii už od začátku, přechod na jinou je nejsnadnější z C1, zatímco naučit se kvalitní techniku C1 později dá víc práce.
Slalomová a rychlostní kanoe: Přechod ze slalomové do rychlostní kánoe nemusí být tak snadný, jak se zdá. Je to proto, že na slalomové lodi jsou nohy fixované, zatímco na rychlostní kánoi je třeba s nimi pracovat a používat je. Slalomový a rychlostní kajak: Přechod ze slalomového do rychlostního kajaku je snadný. Vyšší a silní slalomáři a slaomářky jezdící K1 se mohou snadno stát úspěšnými závodníky v rychlostním kajaku. Z rychlostní kanoistiky do slalomu: Přechod z rychlostní kanoistiky do slalomu je samozřejmě mnohem těžší, než naopak.
Kajaky vs. kánoe: Proč jsou kajaky preferovány u začátečníků oproti kánoím. Podle mého názoru je to úplně jednoduché: Kajak je mnohem jednodušší na naučení, než C1 i než C2. Jak už jsem napsal, je ideální začít na kánoi, pokud dítě má dostatek trpělivosti, jenže většina dětí ho nemá. Ale pokud ho mají, tak bych je v tom rozhodně podporoval a neodrazoval.
Motivace a sociální aspekty pro děti
Radost je zďaleko najvyšším kritériom pre deti tohto veku. Keď je baví jezdiť na kánoi, je lepšie ich nechať a potom ich motivovať k dlhšiemu pôsobeniu, než keď im vnucuješ kajak. Kamarádi sú tiež dôležití: Radost ze sportu znamená pre väčšinu detí robiť ju s kamarátmi. Ak začne dieťa jazdiť samo na kánoi medzi kajakármi, môže to byť trochu problém, ale nie nezvládnuteľný: Najlepšie bude, keď budú spolu trénovať a potom sa singlíř pokúsi ich poraziť.
Závody: Kajakářské kategórie sú nabitejšie, než kanoistické. Ježdění na kánoi už od začátku môže dívkám umožnit, aby dříve dosáhli ocenení a medailí. Pamela Boteler poukazuje na význam vyvažovania asymetrie a na to, že mnoho športov je asymetrických/unilaterálnych, čo vyžaduje doplnkové cvičenia a monitorovanie zdravia.
Ženská kanoistika a budúcnosť disciplín
Ženská kanoistika: Kanoistek je zatím jistě míň, než kajakářek. Ale závodění v nových ženských kategóriách má ešte jeden rozmer: Sme súčasťou zmeny, ktorá je väčšia než my samotné, je to akési hnutie, ktoré funguje vďaka účasti a nadšeniu závodníc v kánoích a ktoré robí možnosť zaradiť ženské kánoe reálnym aj pre Olympiádu.
